Město Jihlava s účinností od 23. září vypověděla nájemní smlouvu s FC Vysočina. Je s podivem, že jihlavský magistrát k tomuto kroku přistoupil v době, kdy se klubu po změně akcionářské struktury daří stabilizovat svoji ekonomickou situaci, hospodařit v kladných číslech a bojovat o postup do nejvyšší soutěže Gambrinus ligy.

Zdá se, že ve chvíli, kdy něco funguje bez přímých zásahů politiků nebo úředníků města, tak se to stává trnem v oku určitých lidí.

Připomíná to hned dvě záležitosti z let minulých. V živé paměti je známá kauza s maďarským podvodníkem Szabó v režii náměstka Vovsíka, která výrazně poškodila FC Vysočina a z níž nebyla vyvozena žádná osobní zodpovědnost. Pátrání v paměti vyžaduje situace na konci devadesátých let, kdy FC PSJ Jihlava provozoval objekt v Rošického ulici s bazénem a halou. Tehdy se roční příspěvek města na provoz bazénu pohyboval na úrovni cca 1 milionu korun. Zbývající náklady celého objektu byly hrazeny z výnosů celého areálu za pronájmy a další služby. Navíc do areálu bylo firmou PSJ zainvestováno cca 16 milionů Kč. Tehdy město získalo pocit, že FC PSJ Jihlava na provozu komplexu začíná vydělávat, tudíž se rozhodlo vypovědět smlouvu a bazén převzít pod svá křídla. Dnes na tento bazén ročně doplácí cca 5 milionů korun.

S údivem sledujeme, jak dnes radní Janderka prezentuje v médiích nesmyslné a nepravdivé informace a město dává výpověď ze smlouvy, v níž partner plní všechny svoje závazky. Vypadá to, že město Jihlava chce po HC Dukla a bazénu v Rošického ulici převzít pod svá „efektivně“ fungující křídla další subjekt závislý na dotacích a sponzorech.

Náš údiv nad těmito kroky je o to větší, když FC VYSOČINA JIHLAVA je akciovou společností s majetkovou účastí Statutárního města Jihlavy. Zástupci města v dozorčí radě jsou plně informováni o hospodaření klubu, rozpočtu a zajištění financování. Mají tedy přehled též o skutečných nákladech spojených s provozem těchto areálů.

Dovolujeme si připomenout, že roční nájemné za oba areály v Jiráskově ulici a v ulici Na Stoupách v současné době činí 210 tisíc korun. K tomu FC Vysočina hradí pojistné obou areálů (170 tis. Kč ročně), kompletní údržbu hřišť, mzdy správců a technického personálu, materiálně technického zabezpečení, veškeré energie vč. nákladů na umělé osvětlení a řadu dalších nákladů a poplatků. Celkové roční náklady FC Vysočina na provoz městských areálů a sportovišť představují částku cca 5 milionů korun.

Klub vytváří nová pracovní místa a funguje s ročním rozpočtem převyšujícím 40 milionů korun, který se díky rostoucím nákladům na dopravu, energie či rozšiřování hráčské základny neustále navyšuje. To vše v době, která rozhodně nepřeje sponzorským aktivitám. Dotační podpora města vůči FC Vysočina je přitom již delší dobu konstantní a dosahuje výše 6 milionů korun ročně s jasně definovaným využitím na chod šestnácti mládežnických týmů dívek a chlapců a na provoz veškerých městských areálů.

V neposlední řadě je třeba zdůraznit, že FC Vysočina provedl v uplynulých letech hned několik investic do pronajatého městského majetku. Klub ze svých prostředků proinvestoval téměř 3 miliony korun, přičemž tak učinil formou prací nad rámec běžných oprav nebo prostřednictvím technického zhodnocení. Zvelebení městského majetku se týkalo například rekonstrukce travnatého hřiště v Jiráskově ulici, instalace klimatizace a vzduchotechniky v posilovně v témže areálu, rekonstrukce budovy kabin, realizace umělé travnaté plochy pro rozcvičení hráčů a množství dalších dílčích oprav a úprav. Navíc klub nedávno podpořil rozvoj mládežnického fotbalu výraznou investicí do nového travnatého hřiště v Antonínově Dole.

Co dodat závěrem? Zdá se, že ti schopní, pracovití a aktivní byli, jsou a stále budou trnem v oku těm méně schopným a pasivním. Opravdu si musíme zvykat na to, že ti, kteří z privátních finančních prostředků dlouhodobě a koncepčně podporují jakoukoli veřejně prospěšnou aktivitu, jsou vystavováni nesmyslným útokům a jsou nuceni své kroky obhajovat? Musíme si zvykat, že nekompetentní lidé svoji neschopnost zakrývají neustálými intrikami a vyvoláváním stále nových střetů? Chceme docílit toho, že donátorství v Jihlavě je něco nechtěného? Je opravdu tak těžké rozpoznat, kdo o rozvoji města jen mluví a kdo k němu skutečně přispívá? Tady nejde jen o fotbal, tady jde i o další směrování Jihlavy. Moderní krajské město přeci nevybuduje radnice sama, ale jen ve spolupráci s prosperující firmami a osvícenými subjekty, které budou vytvářet pracovní příležitosti a rozvíjet všechny potřebné služby a to i v oblasti kultury, sportu a charity.